08.04.2010
Tedy dnes jsem svojí paničku ale opravdu moc naštval, vůbec se mnou nemluví. Vyrazili jsme na procházku a hned za domem mě panička pustila, já si tak hezky pobíhám a najednou mě praštil přes čumák známý pach srnčího. Hned jsem vyrazil, jenže panička vůbec netušila, co zajímavého jsem objevil, zjistila to ve chvíli, kdy jsem srnu vytlačil z lesíka a hnal ji po louce, panička sice dávala povely, ale já neslyšel a hlavně nechtěl slyšet, přihnal jsem srnu až k paničce, do které ona narazila, i mě se snažila trknout jako koza, a tak jsem si nedal říct a stále dorážel, panička za mnou lítala jak zběsilá, nakonec mě dostihla a opravdu jsem dostal. Myslím, že jsem to teď opravdu přehnal a panička řekla, že s lítáním na volno jsem skončil. To je den, že já si to neodpustil, ale zkrátka je to silnější než já.